od ForeignerOnEarth 27. 6. 2017 08:37
K původnímu tazateli:
co se týče té fotky s fialovým světlem, tak k fotkám, kde se mění barva světla opravdu nemá smysl přidávat blesk. Pokud je ale někde světlo konstantní barvy, tak s bleskem fotografovat lze, ovšem k zachování atmosféry to musí být hodně ztlumený a rozptýlený blesk, který má za úkol nikoliv udělat hlavní světlo na scéně, ale jen přidat intenzitu světla k tomu, co tam je.
Takže externí blesk s rozptylkou, odrazem a experimentovat někde mezi -1EV a -3EV.
Prostě uděláš fotku bez blesku, pak s ním a hned si na displeji porovnáš, jestli atmosféra zůstala, pouze jsi se bez negativního důsledku dostal na kratší čas, případně je fotka žádoucím způsobem kontrastnější, zvláště šedivá místa a současně není více přepalů.
Jinak je pravda, že zaostření na zpěváka by vypadalo lépe, než zaostření na mikrofon, nicméně případně počítej s vyšším odpadem na zaostření, tak jich nasekej víc a pak vyber. Ona D5100 ještě nemá úplně ten nejlepší autofokus, co Nikon umí udělat.
Ještě k Fuji: APS-C snímač pochopitelně při stejné expozici dostane vždy 2,25x menší světelný signál, než full frame, to ani Fuji nepřečaruje, nicméně za tím stojí obrovská škála možností zpracovat fotky z těch obrazových dat. No a tady se prostě pohybujeme v pásmu agresivnějšího zpracování versus lidské vnímání. No a vítězí ten, kdo lépe ošidí lidské oko. Ona se z APS-C zdroje při slabém světle nedá udělat tak přirozená, nezašuměná fotka s ostrou detailní kresbou jako z FF, ale je možné vyrobit ten dojem, který prostě na někoho funguje a na někoho ne. Někdo jsme vnímavější na přirozenou texturu a někomu je to šumafuk. Někdo nesnáší odšumování, někomu nevadí, někdo si pod pojmem jemné detaily představí opravdu co nejmenší nekontrastní detaily jdoucí do ztracena, někdo si pod tím představí zvýrazněné doostření docela malých detailů a zbytek je vymydlený odšumem a považuje to za jemné detaily. Někomu stačí když má člověk na fotce na košili výrazně obkreslené švy, kapsičky a knoflíky, jiný vidí, že zmizela struktura látky. Ono když foťák výrazně přeostří trošku větší detaily, tak tím strhne pozornost a může pak rozpatlat ty opravdu malinké. A funguje to asi na většinu lidí, na laiky asi na všechny. A proto to všichni dělají. Jenže spoustu lidí pak cítí, že se jim něco nezdá a ani neumí říci co.
Já tomu říkám přirozená textura. Přirozené je, když je NEZNATELNÝ přechod od nejjemnějších detailů do šumu. Pokud je tam ostrý přechod od ostrých obrysů do vyžehlené plochy, tak to přirozené není a třeba mně to subjektivně většinou vadí. Tedy kromě opravdu Very-High-ISO situací, kdy je potřeba získat alespoň něco, ale pak z toho udělám tak 1 MPx fotku.