DIGIarena.cz

Ahoj,

volně navazuju na vlákno Začátečník (ne)nakupuje lepší skla a tentokrát otázka zní
co vás zatím nejvíc posunulo vpřed ve focení?
Nebo co vás účinně vytrhlo z období stagnace?

Mě po pár týdnech se zrcadlovkou došlo, že:
- je potřeba být dobrým řešitelem problémů a za pěknou fotkou "si dojít". Už z prvního víkendu focení mám oblíbený záběr z lesa, kde mi ale vadí překážející větve. Dneska bych šel a odtáhl je mimo záběr. Všiml jsem si, že hodně amatérských fotografů je pohodlných a fotí jen z vyšlapaných cest (v přírodě, ale platí obecně) - naopak aktivně z nich scházet, otáčet se, pro pěknou fotku vlézt do vody, bláta, na skálu atd.
- je důležité mít oblíbené autory, víc se inspirovat cizí tvorbou než číst o kompozici a teorii
- potřebuju "plán vzdělávání" - ten jsem si rozdělil na inspiraci, expozici (ovládnutí techniky), trénink "vidění" a komponování a post proces. A to protože si hůře dávám dohromady věci a znalosti jak přicházejí a zůstal bych od začátku v kolotoči kdy bez plánu a rozmyšlení něco cvaknu, nahrnu na to poslední naučené věci v LR, dám na Flickr, FB.

Co to bylo/je u vás? Co vám postrčilo i po letech praxe?

Díky, pěkný den,
Ondřej

No mě nejvíce vpřed posunul časopis Photolife někdy v časech kolem roku 2000. To jsem to fakt hodně žral. Navíc děti byly malé a nechaly se rády fotit. Zároveň pokrok z nuly na jakoukoliv úroveň je i matematicky vždy největší.
Teď už je to bohapustá stagnace. Ani ty časopisy už nekupuji. Jen občas mrknu sem nebo na nějaké Rumors i když ani nová technika mne už neláká. Jde totiž jiným směrem než bych si sám pro sebe představoval.
Ty jo, to depka a přitom venku je tak hezky a datluji do PC. Stydím se

Je to podobné, jako u jiných aktivit a činností, třeba u sportu. Když se chceš
zlepšovat, tak prostě musí nastoupit tréning. Takže fotit a fotit, nevymlouvat
že je venku škaredě, nebo i prší. Fotit se dá za jakéhokoli počasí a jakýchkoli
světelných podmínek. Jen se tomu musíš přizpůsobit...

Alešak> Podobně jako u jiných aktivit je opakování - "fotit, fotit, fotit" - spíš nezbytný předpoklad, který nezaručuje vždy progres - a na ten se ptám, např. moje matka fotí deset let na digitál dnes a denně a její výsledky tehdy a dnes jsou totožné (skvělé, samozřejmě .
Co konkrétně posunulo tebe?

Pevná skla a nutnost publikovat (do novin).

Jasně Ondro, to že bude někdo fotit stále, tak nemusí být zárukou, že se dostaví
skvělé výsledky. Ono to chce také trochu toho talentu(dobré oko), kreativity a
také u toho přemýšlet. Také to, že přinesu z víkendu 2000 fotek mi nezaručí
že mě to někam posune, spíše naopak. Ptáš se co posunulo mě. Nevím, zda jsem
někde posunutý .Tak v první řadě mě focení baví, v druhé řadě mě baví
samostudium a v třetí řadě mě baví navštěvovat Univerzitu třetího věku- digitální
fotokomoru se skvělým lektorem. Ten je pro mě velmi motivující element...
A souhlasím s Mikem, pevná skla jsou nutnost i pro mě, zoomy nemám a ani je
nechci. Ale priority si musí vytýčit každý sám. Co, jak a proč fotit, čím a za
jaké peníze je každého volba. Už to zde bylo řečeno ixkrát, dobrou fotku
nedělá foťák, ale ten kdo ho drží v pazourech...

Sledovat skvele fotky a snazit se je napodobit. Tim ziskas zrucnost jak prace se svetlem objektem tak s postprodukci ktera je absolutni nutnost a pak muzes v klidu tvorit.

Univerzita třetího věku - digitální foto komora. To mne zaujalo. Kde to pořádají? Je to lepší než nějaký kurz? Třeba by mě to nakoplo k postprocesing, který mne nebaví a vůbec se mi nechce do nějakého samostudia metodou pokus omyl.

Zvláštní téma, tedy mě posunulo dopředu studium. A proč, už to tu kdysi napsal Lotrandor, volně cituji - škola tě nic nového nenaučí, ale naučí tě všemu, co tu už bylo. Studovat oblíbené autory znamená jen obkreslovat, málokdy tím vznikne něco nového. Z té teorie (kompozice) ale vyplývá proč jsou jejich díla zajímavá (a ta moje možná budou také), ale nikoliv jak udělat, aby moje dílka přinesla něco nového. Pokud někdy někdo něco nového vytvořil, rozhodně to nebylo tím, že něco okopíroval. Ten to prostě dostal od pána boha a kdyby nefotil, tak by něco kreslil, hňoucal z hlíny nebo řezbařil (proto se také na výtvarné školy dělají talentovky, na pár zajímavých snímků z mnohaleté minulosti se@re pes.) Zbytek v tomto smyslu je spíš marnost.
A ještě zajímavý postřeh, napsal ho už před časem tady ady_h -: nejlepším učitelem je náročný zákazník.

Zdravím

Já teda ničí tvorbu nesleduji ale snažím se dělat to po svém a už vůbec nechodím do fotogalerií,
to je cesta do pekel . Sledovat stovky pampelišek, různých jiných kytek, psíků a já nevím čeho
ještě mě teda nemůže nikam posunout.
No na tu UTV chodím v Opavě, má to sice název digitální fotokomora, ale studujeme hlavně kompozici,
práci s přirozeným světlem v různých žánrech a tématech, od portrétu, zátiší, krajiny nebo reportáže.
K samotné práci se Zonerem se dostaváme jen okrajově a já jsem tomu rád. Postproces se dá naučit
samostatně doma, ale to co se dozvím od lektora, na netu nenajdu.
Souhlasím s Puntíkem, že kopírováním kohokoli je na nic, ale ne s tím, že nejlepším učitelem je
náročný zákazník. A jak taky může být, když nefotím na zakázku za peníze, že jo...

Zajímavé téma. Musím souhlasit s tím, že dopředu člověka posune jenom focení. Ale pozor - focení nerovná se mačkání spouště!!! To je jenom malý kousek: Focení znamená, že přemýšlím o tom, co vyfotit a jak, třeba se inspiruji jinde, a pak koukám na vyfocené fotky a přemýšlím, co jsem mohl udělat lépe.

Prostě, pokud chcete být dobrý houslista, tak vám nepomůže debatovat na fórech o tom, která značka houslí je lepší. Dokonce vám ani moc nepomůže debatovat na fórech o tom, jak by se na housle mělo hrát. Zato vám hodně pomůže, když budete pravidelně cvičit. No a s focením je to totéž.

A pak jsou tady kroky, které mě samy o sobě dál neposunuly, ale umožnili mi se posunout tím focením (zhruba chronologicky):

- Focení do RAWu a využívání Lightroomu
- Přechod na fullframe
- Postupný přesun od zoomů k pevným objektivům
- Koupě Affinity Photo a přesun k náročnějším retuším

Alešak píše:Já teda ničí tvorbu nesleduji ale snažím se dělat to po svém a už vůbec nechodím do fotogalerií,
to je cesta do pekel . Sledovat stovky pampelišek, různých jiných kytek, psíků a já nevím čeho
ještě mě teda nemůže nikam posunout.
No na tu UTV chodím v Opavě, má to sice název digitální fotokomora, ale studujeme hlavně kompozici,
práci s přirozeným světlem v různých žánrech a tématech, od portrétu, zátiší, krajiny nebo reportáže.
K samotné práci se Zonerem se dostaváme jen okrajově a já jsem tomu rád. Postproces se dá naučit
samostatně doma, ale to co se dozvím od lektora, na netu nenajdu.
Souhlasím s Puntíkem, že kopírováním kohokoli je na nic, ale ne s tím, že nejlepším učitelem je
náročný zákazník. A jak taky může být, když nefotím na zakázku za peníze, že jo...

Zvlastni nazor a zkusenosti. Podle nej usuzuji ze ses nikam neposunul a ani neposunes.
Jinak puntik nerekl ze kopirovani je na nic. Puntik jen rekl ze kopirovanim nevznikne nic noveho a ja s nim castecne souhlasim.

Tohle je zvláštní oblast. Teorie fotografie říká, že fotografie (zobrazení) je sdělení. Komunikační systém. Neverbální, podobně jako třeba hudba a jiné. Každému komunikačnímu systému je dobré porozumět, někdy to bez učení ani nejde (cizí jazyk). Jistě, i laik je schopen stvořit a zazpívat nějakou písničku, rozsáhlejší dílo z logicky navazujících fragmentů ale ne. A to i v případě, že by ty fragmenty posbíral a pospojoval z děl vynikajících hudebních komponistů. Stejně tak u fotek (tady z kompozičních prvků, figur, rekvizit).
Fotografické digiřemeslo není až tak obtížné, o to víc je potřeba vědět, jak emoce z trojrozměrného světa dostat do dvourozměrné plochy. Snažili se o to různí malíři už celá staletí, z jejich prací vznikly teorie použitelné i u zobrazení via objektiv. Takže každému kdo se ptá říkám - hlavní věc jsou vlastní nápady (dar od boha), kultivovaný přístup a obrovským štěstím je - dobrý učitel k tomu.

Zdravím

Gancovky.sk

@Awwa Pecka!