Lotrandor: doporučuju vyhnout se globálnímu nastavování clarity do mínusu, nemám s tím dobré zkušenosti. Naopak u portrétů používám záporné clarity jen lokálně na zvolené oblasti a když to situace vyžaduje, tak použiju několik štětců s různými hodnotami.
Flor: zkoušel, ale nějak mě to nepřišlo rychlejší nebo pohodlnější. Třeba něco dělám špatně, s Photoshopem moc neumím...ale většinu retuší udělám v LR rychleji. Jen ve složitějších případech přepnu do Photoshopu...ale to se téměř nestává protože si při focení dávám na ty největší problémy pozor, abych si pak nekomplikoval úpravy.
Jinak bych tak řekl, že kvalita výsledné fotky záleží na tom, kolik času a úsilí tomu člověk obětuje. Kvalitní retuš obnáší fakt mravenčí práci, začínat od nejmenších detailů a pak retušovat ty větší části. A průběžně kontrolovat snímek v celém zobrazení, jestli něco nevypadá špatně. Dělám především přirozené retuše (žádné beauty nebo tak něco), ale i tak použiju běžně na portrét obličeje kolem 100 tahů retušovacím štětcem...
Doplnění: dělám to hlavně tak, aby výsledné fotky působili dojmem že je ten člověk neretušovaný a že je to přirozený portrét. Což se mi většinou i daří. Když pak ale člověk srovná originál a hotovou fotku ve 100% zvětšení, tak se pak nestačí divit jaký rozdíl tam je
Málokdo to ocení, většina klientů ani neví co všechno na nich upravuju...ale mě pak třeba hřeje svědomí když vím, že třeba ta nevzhledná žilka v oku tam už není...